DVANÁCTERO drobností, kterých se pokud možno vyvarovat při návštěvě na veterině. Nic konkrétního, jen obecně, byť inspirováno skutečnými příběhy… 🙂 Většině je totiž níže uvedené, naštěstí, jasné…
1) Malé zvíře nemusí nutně znamenat malé náklady.
2) Cedulka na dveřích “prosím neklepat” opravdu znamená “prosím neklepat.” Když má zrovna třeba kočka jehlu v krční žíle při odběru krve, není to zrovna bezpečný moment na klepání.
3) Pokud vám přijde, že čekáte docela dlouho, než před vámi lékař ošetří pacienta, který přišel před vámi, pravděpodobně je to proto,že ho nechce odbýt. A s největší pravděpodobností následně neodbyde ani Vás. Nebo vy byste snad chtěli být nějak odbytí s vaším zvířetem jen proto, aby po vás mohl někdo rychleji přijít na řadu?
4) Účelové chrchlání a kašlání ihned při vstupu do čekárny… (takové to… “Jsme tu! Tak ať ti to dlouho netrvá, je nám jedno, co tam zrovna děláš, neděláš…” ), které navíc okamžitě mizí při vstupu do ordinace a při pobytu v ordinaci, vám čas nikterak neušetří, spíš může někdy prodloužit. Nevím, třeba mě tohle nikdy u lékaře nenapadlo dělat. Přišel bych si dost trapně.
5) Mnoho lidí vstupuje do ordinace bez vyzvání lékaře. Tohle nechápu. Kdybych například zrovna prováděl euthanasii u vašeho psa, vy byste si taky přáli, aby tam někdo lezl pro tabletku na odčervení?
6) Pokud chcete předběhnout frontu v čekárně, protože jdete “jen pro prášky”, je slušností se zeptat ostatních čekajících, ne je prostě předběhnout. Každý jde “jen pro něco, nebo jen s něčím… ”
7) Když jste tázáni na vaše jméno, očekává se od vás vaše jméno, ne jméno zvířete. Jinak by se lékař ptal na jméno vašeho pejska, kočičky atd. Jmen jako Amy nebo Ben, aj. jsou totiž plné kartotéky, byť pro vás je samozřejmě vaše zvíře jedinečný originál.
8) Když poslouchá lékař srdce vašeho mazlíčka, nemluvte. Jednak vás neslyší, jednak vás nemusí vnímat, jednak to velmi ztěžuje až znemožňuje vyšetření.
9) Zvíře se lékaři, který nemá po ruce sestřičku těžko drží a vyšetřuje zároveň. Pokud tedy nechcete, aby zvíře spadlo ze stolu, je nutná spolupráce s veterinářem a zvířátko si musíte umět přidržet.
10) Odpověď na otázku čím své zvíře krmíte: “granulkami”, je nedostačující informace.
11) Když se nedovoláte v ordinační době na číslo ordinace, nemusí to být proto, že lékař nebere telefony schválně, ale protože třeba zrovna vyšetřuje či ošetřuje zvíře, odebírá krev nebo zavádí nitrožilní kanylu, nebo operuje. Je nervy drásající, když kvůli otázce na tabletu proti klíšťatům volá někdo 3x během 2 minut, což lékař samozřejmě raději zvedne a přestane se věnovat člověku a pacientovi v ordinaci, aby si ověřil, že to není něco vážného. Zkuste to spíš po 20 minutách, pokud zrovna nejde o život.
12) A na závěr dne a textu: Když přijdete na kliniku 5 minut před zavírací dobou s problémem vašeho zvířete trvajícím několik dní, prosím, neříkejte hrdě a nahlas: “ufff, tak jsem vás ještě stihl/a, to jsem rád/a! ” to totiž nasere. 🙂 I my chceme ještě něco stihnout…třeba vidět se večer se svou rodinou 🙂 lepší je se prostě dotázat zdali vás doktor ještě ošetří. Ještě lepší je, se případně objednat nebo si vzít v práci volno, pokud je to možné a přijít prostě dřív.
Tak snad si to nikdo nevezme moc osobně 🙂
publikováno se svolením autora – MVDr. Jiří Žák